fifty shades of grey

Tak a je to........několik týdnů očekávání a těšení se na ní. Když jí mám v ruce, mám radost jak malé dítě. Tolik jsem o ní slyšela, že už se nemůžu dočkat, až si v klidu sednu a ošahám si jí, přivoním si k ní a úplně se do ní ponořím. A čtyři dny na to už mě bude opouštět. Včera jsem dočetla poslední řádek, poslední slovo a byla jsem nadšená a smutná zároveň. Podle očekávání je to jedna z těch, které nechcete pustit z ruky a říkáte si ještě kousek a ještě chvilku a najednou je půlnoc. A na druhou stranu nechcete skončit tak rychle, chcete si jí užívat co nejdéle, ale je to závislost. Takže my jsme spolu strávily 4 krásné večery a dnes už poputuje dál.
Nemůžu než doporučit. Já jsem byla nadšená, ale je to asi na nátuře a vkusu člověla. Takže se podělte, jen já jsem podlehla těm stínům nebo je to opravdu tak celosvětově návykové?